V oknech časoprostoru lze všude
kolem zahlédnout náznaky a
útržky příštích okamžiků možného
i očekávaného, které nás jako
krajina za zamlženým oknem
provázejí naší cestou, nemusíme
hned litovat nepoznaného a
ztrácet optimismus, jsme uzavřeni
v představách času a užijme si
ještě této jízdy, protože vše může
být jen klam bubliny zvoucí na
zážitky, poznání nebo na snahu
něco měnit a vše snad jednou v
budoucnu dostane svůj smysl řádu
i chaosu, tak se ještě jednou
nadechněme představ a ideálů,
tak dlouho vzhlížených, než nám
sám budík ráno, před odjezdem dá
znamení…
”2020-2120”
Art. 2120
“2020-2120“
2120